Pán Prstenů LCG: Dědicové Numenoru - Nebezpečí v Pelargiru (Příběhový gameplay)

Jednó, když domašov nebylo do čeho píchnót jsem začal storku Nebezpečí v Pelargiru z cyklu Dědicové Numenoru. Tři gerojové - trpoši Gimli a Thalin a elfošské Glorfindel přiklapali do štatlu Pelargir. Papaláši magičové jim hodili hlášku, že orkáči v Mordoru se začínaj nějak roztahovat a dělat bordel, tak ať hodijó voko, vo co de.

Prvně samozřejmě dovalili do paluše Hópající fišla kde chtěli glgat a trochu si hodit pastelky na ponk, ale hnedka dovalil kořeň, keré si hókal Alcaron. Ten ve štatlu bačoval a měl fest peří, že po něm sajrajti z Mordoru čmuchajó, tak hodil pátračku po hrdinech, aby mu helfli. Mázl jim do klepet šrajbuňk, a gdákal, že majó pila dosmykovat do Ithilienu za týpkem Faramirem. To je pré olt řízek a rád jim hodí helfku.

Hned jak pustil hantec, dovalili místní kořeni, vyhlášení mlataři a vožungři, že chcó sajtně hrdinů rozhodit sandál a fóknót s tím fest důležitým líbezbrífem. Gimliho axna lítala na všecky strany, až z teho měli sarkafarkové blato na hřišťu. No trpoši s elfanským jim vysadili rumpoleto a pila pali. Trochu se jim ve štatlu zasekla pikola, páč všechny štráse byly jedna jak druhá, vobčas na ně ze stínů nalítl borec s čaganem v pazóře, vobčas se museli zašit v tymplu, aby jim lópežníci nenatrhli krupón, ale nakonec si probóchali štreku až na šíf do Ithilienu, hlavně díky Glorfindelovým fest nabušeným ovarům a auglám, páč trpoši sice měli fest porychtovanou mlatu, ale jinak měli mozkovou dietu. Tam se trochu zretýrovali, hodili se do rychtyku, sbalili cajky a vypálili až do Ithilienské valdny. Tam začne další část storky.

Minislovníček:
přiklapat do štatlu - přijít do města
mět peří - mít strach
šrajbuňk - dopis
olt řízek - muž na svém místě
pila pali - rychle pryč
zašit v tymplu - schovat v domě
natrhnót krupon - zmlátit
ovary a augle - uši a oči
valdna - les