Zná to skoro každý deskovkář. Dohrajete pár partií nové oblíbené hry a najednou na vás vyskočí krabice s nápisem „rozšíření“. Začne hlodat červíček: Potřebuji to? Bude s tím hra lepší, nebo jen složitější? Rozšíření je deskovkářská past i splněný sen zároveň. Někdy hru vyladí k dokonalosti, jindy jen přidá pravidla a zvedne čas přípravy tak, že titul zůstane ležet v poličce. Zjistěte, co vám můžou rozšíření k deskovým hrám nabídnout a které kousky stojí za to.
Základní hra vs. rozšíření: jaký je hlavní rozdíl
Řada začínajících deskovkářů k pořizování nového kousku přistupuje s myšlenkou, že nová hra nabídne víc než rozšíření té, kterou už mají. Ne vždycky to tak ale bývá a i jedno dobře zvolené rozšíření může hru příjemně oživit a dát jí nový náboj.
Základní hra by měla fungovat sama o sobě – mít jasná pravidla, dobrý herní rytmus a nabídnout plnohodnotný zážitek i bez dalších krabic. Rozšíření do deskových her pak typicky dělá jednu ze čtyř věcí: přidává nový obsah (může jít třeba o nové karty do Dixitu či Výbušných koťátek), zvyšuje znovuhratelnost, otevírá další herní režim nebo posouvá hru směrem k náročnějším hráčům. Někdy rozšíření přidá nové mapy a moduly, jindy další hráče, sólo režim nebo nové možnosti rozhodování v tazích. A někdy vůbec nejde o herní rozšíření, ale spíš o komfortní či kosmetické doplňky. To je dobře vidět třeba u rozšíření Divukraje: Dálava, kde vedle sólo rozšíření najdete i dřevěný maják, 3D žetony nebo misky na suroviny.
Typy rozšíření do deskových her
Kdy koupit rozšíření deskové hry?
Univerzální odpověď neexistuje, zkuste ale popřemýšlet nad těmito otázkami.
- Hraje se u vás deskovka často? Pokud máte v oblíbeném titulu nahrané desítky partií a znáte každou kartu, rozšíření hraní zase rozproudí.
- Chcete hrát ve více hráčích nebo v sólo módu? Pokud vaše parta čítá pět lidí a hra je jen pro čtyři, rozšíření bývá jedinou cestou, jak se ke hře dostanou všichni. Nebo naopak zahrajete-li si rádi i sami, oceníte režim pro jednoho hráče.
- Potřebuje hra „opravit“? Někdy se stane, že základní hra není úplně vyvážená. Rozšíření pak funguje jako taková záplata, která vylepšuje zážitek (jako například legendární Tuscany pro Viticulture – v češtině už najdete v edici Vinohradu kromě základní hry také nejdůležitější vylepšení z rozšíření Tuscany).
Nejlepší chvíle pro koupi rozšíření deskové hry nastává tehdy, když už přesně víte, co vám v základu chybí. Pokud základ hrajete často a víte, že by vám prospěla větší variabilita, více hráčů, svižnější start nebo sólo režim, pak dává rozšíření smysl. Pokud jste ale základ vytáhli třikrát a pořád si v něm nejste jistí, většinou není kam spěchat. Mnoho hráčů často kupuje rozšíření až po více partiích, někdy po šesti, jindy třeba po dvaceti a více hrách. Rozhodující je hlavně to, jestli daný titul opravdu zůstává na stole.
Planeťácký tip
Myslete na to, jak deskovka zapadá do vaší sbírky. Pokud například Osadníky z Katanu používáte jenom pro nováčky k seznámení s budovatelskými hrami, s rozšířeními radši opatrně. Složitější pravidla a delší čas na učení mohou nové hráče spíše odradit.
Kdy se rozšíření nevyplatí
Nejjednodušší pravidlo zní: když vás nebaví základ, rozšíření to obvykle nezachrání. Například u Divukraje se mnoho hráčů shodne na tom, že pokud vás základní hra úplně nechytla, rozšíření problém nevyřeší a spíš přidá další pravidla, karty a rozhodování navrch. S rostoucím počtem krabic roste i setup, třídění komponent a určitá nechuť hru vůbec vytáhnout.
Pozor taky na tzv. „sběratelský efekt“. Jakmile se vám hra líbí, je lákavé koupit všechno, co k ní vyšlo. Jenže velký box plný modulů bývá v praxi často méně hraný než čistý základ s jedním oblíbeným rozšířením. Někdy je lepší rozšíření dávkovat postupně a zkoušet, co vaší herní skupině sedne, místo abyste všechno smíchali dohromady hned napoprvé.
Jak poznat dobré rozšíření do deskových her
Dobré rozšíření většinou poznáte podle toho, že respektuje to, co funguje na základní hře, a nenutí vás učit se polovinu hry znovu. Ideálně přidá novou vrstvu rozhodování, více variability nebo nový režim, ale neničí tempo ani čitelnost. Záleží ale také na typu deskovky. U rodinných a středně těžkých her často fungují hlavně rozšíření, která se snadno integrují. U her pro náročné hráče si zase deskovkáři spíše užijí rozšíření, která přidají další strategické směry nebo asymetrii.
Oblíbené deskové hry s rozšířeními
Rozšíření najdete jak u oblíbených kousků, tak i u relativně nových deskovek, které si hráči zamilovali.
Carcassonne rozšíření
Dlouhodobě oblíbená i mezi svátečními hráči jsou rozšíření Carcassonne. Základní hra je hlavně o přikládání dílků. Carcassonne rozšíření 1 – Hostince a katedrály přidává velkého panáčka, který se v boji o území počítá za dva, a možnost hrát v 6 hráčích. Spolu s rozšířením Kupci a stavitelé, doplňující nové obchodní zboží, patří mezi nejvydařenější rozšíření hry Carcassonne. Mrkněte na detail produktu, tam uvidíte, co vám které rozšíření do hry přinese. Pokud vám ani tak nejde o nové možnosti, ale spíš o rozšíření mapy, můžete vybírat také podle počtu kartiček krajiny.
Rozšíření hry Osadníci z Katanu
Pokud vás na Katanu baví objevování mapy a budování tras, oceníte rozšíření Námořníci, které přidává lodě, námořní cesty, další ostrovy k osidlování a zlato jako novou surovinu. Zároveň je to přesně ten typ rozšíření, o kterém se mezi hráči často diskutuje jako o „prvním a možná jediném“, které ke hře potřebují. Větší hloubku pak přinášejí Města a rytíři. Pokud chcete variabilitu, sáhněte po Kupcích a barbarech, což je soubor scénářů, jako jsou Rybáři z Katanu nebo Katanské řeky, které můžete libovolně kombinovat.
Rozšíření do karetek
Za zmínku stojí také oblíbená rozšíření pro Dixit, která přidávají nové ilustrace a pomáhají udržet hru svěží i po mnoha partiích. U podobných asociačních her je rozšíření nutností ve chvíli, kdy se začnou opakovat nápovědy k původním kartám. Každé Dixit rozšíření (např. Quest, Journey, Memories) přináší novou sadu karet, což okamžitě změní způsob, jakým u stolu uvažujete. Milovníci karetek by se měli zamyslet také nad možností osvěžit legendární Bang! Pro začátek je nejlepší volbou patrně Město duchů.
Další 3 skvělá rozšíření základních her
- Divukraj – tady se hezky ukazuje, že ne všechna rozšíření ocení všichni hráči. Zvonkobraní rozvíjí hru, aniž by výrazně zvyšovalo složitost nebo herní dobu, což z něj dělá dobrý první krok pro skupiny, které chtějí víc variability, ale nechtějí odradit méně zkušené hráče. Nový Lístkovec už přidává nové mechanismy, nádraží, návštěvníky, jízdenky a další pomocníky, takže je vhodnější pro ty, kdo mají základ i první rozšíření v malíku.
- Mars: Teraformace – podobně to funguje i tady. Hellas a Elysium přidává nové oboustranné mapy, jiné bonusy, tituly a soutěže, takže je ideální pro hráče, kteří chtějí hlavně větší variabilitu bez úplného překopání hry. Předehra naopak přidává nové korporace a 35 karet předehry, které posouvají část rozjezdu do přípravy partie – často se proto doporučuje jako jedno z nejvděčnějších prvních rozšíření. Naopak Neklid je už rozšíření pro ostřílenější hráče, protože přidává nový systém a větší interakci.
- Na křídlech – zatímco Perutě Evropy přidávají „naše“ ptáky s novými schopnostmi a bonusovými kartami, Hnízdem v Asii funguje i jako samostatná hra pro dva (režim Duet) a vnese do hry spoustu asijských ptáků a nových úkolů.
Splendor, Zombicide, Arkham Horror a další populární tituly také mají svá rozšíření pro ty, kdo chtějí více karet, scénářů či monster. Nesmíme zapomenout zmínit také Zaklínače: Starý svět. K němu seženete hned několik rozšíření, o kterých jsme se rozepsali v jednom z našich článků.
Kam s tím vším?
S přibývajícími rozšířeními se pojí problém – krabice zabírají místo. Řešením jsou buď Big Boxy (například Carcassonne nebo Království Valerie), které pojmou vše pod jedno víko, nebo speciální inserty, které vám dovolí nacpat rozšíření do krabice od základní hry. Pro fajnšmekry existují i tzv. Upgrade Packy, jako u hry Na křídlech draků, kde papírové žetony nahradíte kovovými mincemi a 3D surovinami.