Rozhovor o překládání v Rexhrách 1. část

Na úvod bych se zeptal, co vás dostalo k deskovkám jako takovým?

Deskovky

Nuda a nedostatek přátel. (smích) Ne, já začal úplně odmala. Edice Papír a nápad - vystřihovací hry na dodělání doma. Ti začali v ČR s nějakými chytřejšími hrami. Lovci pokladů, Fantom staré Prahy, Korzáři či co…

První vydaná hra Vašeho vydavatelství REXhry bylo přímo Timeline, pokud se nemýlím?

Myslím, že Bylo nebylo, ne?

Ne, opravdu Timeline. A celkem trefa do malé příjemné hry, to nám pěkně pomohlo nastartovat.

Timeline Česko, kterou jste nedávno vydali, byla vaše iniciativa od začátku?

Ano, to byla naše iniciativa poté, co jsme viděli, že to někdo jiný pro svou zemi udělal, a dalo nám to poměrně dost vyjednávání, abychom mohli vytisknout svoji vlastní. A také to musel být na REXí poměry poměrně velký náklad. Dělali jsme to zároveň se Slovenskem, přičemž jedna kreslířka ilustrovala zároveň Slovensko i Česko, kvůli čemuž jsme míjeli jeden deadline za druhým. A samozřejmě museli jsme využít až tu nejzazší deadline, kdy nám vydavatel už řekl “teď, nebo nikdy”, nakonec jsme to přes všechnu nepřízeň osudu stihli.

Právě vytváření dvou Timeline současně byl možná největší kámen úrazu, nebylo lehké sladit všechny termíny a rozvrhy všech, celkově se projekt natáhl snad na 2 a půl roku.

A už od začátku jste měli vizi, že hra vyjde k 100. výročí republiky?

To ne, my to právě chtěli stihnout dřív.

Jen se to hezky svezlo. Vlastně jsme ani to výročí asi o dva týdny nestihli.

Ale vymýšlení byla poměrně zábava. Měli jsme tabulku, do níž jsme si každý dávali své oblíbené historické události, postavy apod. Měli jsme i časovou osu, aby události byly rozvrstvené a nesešly se všechny ve 20. století.

Navíc shodou okolností máme v redakci překvapivě hodně historiků. David Muller, spolumajitel, má tuším Bc. z historie, já na ni taky měl nastoupit, naše korektorka Eliška je religionistka a hlavně knihomol…

Požadavek Francouzů bylo dokonce to, abychom na každé datum měli dva různé zdroje. Wikipedie se nepočítá (francouzská možná ano), a troufám si říct, že v jejich Timeline jsou chyby, které jsme jim opravili, a oni je v pozdějších dotiscích změnili zpět na “francouzské správně”... tedy odborně “le sp[r]ávně”.

Francouzi mají jinou a lepší historii.

Čí to vlastně byl nápad, že chcete svoji?

No, my to viděli. Jako první tuším Timeline Quebec, potom jsme viděli, že Rusové, Amerika, tak jsme si prostě řekli, že to zkusíme taky.

Navíc máme pocit, že kvízové hry jsou populární, všechny ty Česka, Evropy, že se to prodává i pro nehráče… jen jsme sami nevěděli, kolik to bude práce.

Takže zpětně byste do toho nešli?

Ale to jo. Jsou jiné věci, do kterých bychom nešli, ale není to Timeline. Musím teda říct, že naše ilustrátorka byla skvělá (zdravíme Alenu Kubíkovou), většina jejích počinů ani nepotřebovala připomínky.
Kreslí moc hezky, vystihla to pěkně… dostali jsme se k ní přes Štěpána Štefaníka a RONE, a velmi pěkně se trefila i do stylu řady Timeline jako takové.

Kolik vás tedy bylo, kdo vybíral pojmy?

Osm nebo devět, tuším.

Každý do tabulky nastrkal své oblíbené události, stavby, vynálezy, knížky apod. Potřebovali jsme 110 karet a sešlo se pojmů přes 200.
Snažili jsme se, ať i typ události je různorodý (jednou osobnost, jindy událost, vynález, kniha…) a myslím, že se povedlo, že občas se tam člověk dozví i věci, které nevěděl. Tipni si třeba první rozvod v Čechách?

V dějepise jsem pole neorané, ale když mám střelit… 1540!

No, tak musíš ubrat asi 4 století. Dobrý na tom je, že ač jsme pojmy vybírali my, už si to stejně moc nepamatujem, a klidně bychom si to mohli zahrát, a to ještě s nejistým výsledkem, pokud bychom soupeřili se skutečným zapáleným dějepiscem.

Dobře, Českou Timeline jste si vyvíjeli i s ilustracemi a krabičkou, ale máte za sebou i další lokalizace, které byly z větší části spíš vymýšlením pojmů než překladem. Co byste vypíchli na lokalizaci Ex Libris či Představ si, oproti klasickému hernímu překladu?

Samozřejmě jde o to pochopit podstatu, o co autorům šlo, a tu potom převést do českých reálií. Např. přeložit Nickleback na Kabát. Nejtěžší v tu chvíli je asi odhadnout, co je skutečná všeobecná znalost Čechů a co naopak známe jen my, protože jsme deskovkářští geekové a tudíž už nějak deformovaní. Proto ty naše rozhovory, co se asociuje u “nymfy” a “grimoáru”… a proto nám třeba Anekenova žena nadává, že v Představ si je cthulhu a zaklínač. Jsou to sice 2 geekovské pojmy z 1000, ale samozřejmě to na ni vyšlo při první partii.

Mně trochu vadí, že tam není Freddie Mercury, ale je tam Mandrage.

Mandrage je pro mladší generaci, za tím si stojím. To tam v původních návrzích byla třeba i spousta zastydlé muziky, to by ses divil…

No a konkrétně v Představ si byla spousta francouzských pořadů, které jsme museli převádět na ty naše… určit si pestrost témat a do nich škatulkovat: 20 věcí je sport, 20 věcí je povolání, a u nás mají zůstat ty škatulky, jen vyměnit okruh Francie za okruh Česko.A musím říct, že tohle je sice ta zábavnější část lokalizace, protože je kreativní. I když je pravda, že když už u koudele hoří termín a člověk prochází ten seznam podvacáté, už to není ono, ale v součtu je tohle asi ta část naší práce, kterou mám nejradši.Co do překladu Ex Libris, to byl zase úplně jiný příběh. Je v něm něco přes 500 názvů, prakticky všechno slovní hříčky řazené dle abecedy a témat, a nejlepší na tom je, že kdyby to v té hře nebylo, tak to ničemu nevadí. Hra funguje na ikonkách a abecedním pořadí karet… ale já mám knížky rád a kluci věděli, že si to budu chtít přeložit. A chtěl jsem, jen jsem nevěděl, co to obnáší. Byl to vlastně překlad natřikrát: 1) Sepsat si ty anglické slovní hříčky, seřazené dle abecedy, a vymyslet ke každé českou slovní hříčku s podobným tématem, aby přežil ten vtip. 2) Poté seřadit tyto překlady podle abecedy, upravit fakt, že karty jsou dle anglické abecedy (a u nás se najdou názvy na Č nebo Š, zato ne moc názvů na W či Q). Smutné na tom je, že posouváním abecedy mi potom vznikly libůstky jako spousta karet na E a jen hrstka na P. 3) Po tomto seřazení mi bohužel pár hříček vypadlo protože byly moc dlouhé nebo nezapadly na své abecední místo, a naopak vznikla prázdná místa, kam bylo potřeba tituly dodat, a já seděl 3 týdny v kanclu a vykřikoval věci jako “potřebuju slovní hříčku na téma příšery, a aby začátek byl mezi EL a EN”... Ve finále to byla dost dřina a stálo mě to nemálo večerních bolehlavů, ale byla to krásná práce. A doufám, že si lidi ty lokalizované hry s našimi vymyšlenými pojmy užijí aspoň tolik, co my jejich vymýšlení.

U Ex Libris se teprve ukáže, ale troufám si říct, že ohlasy na českou Timeline i na Představ si byly veskrze pozitivní. A to je pro nás největší motivace.